Oslavy, vernisáže

Saxofon na oslavách, rautech i vernisážích

živá hudba a hostina

Už samotná přítomnost hudebníků v místnosti či sále, kde se odehrává oslava narozenin, hostina, raut či jiná prestižní akce či slavnostní událost, natož živá hudba, vnáší do atmosféry více slavnostních znaků, než kdyby zněla reprodukovaná hudba nebo, ještě hůře, kdyby v místnosti nebyla hudba žádná. Živá hudba navíc může podtrhnout hudebně zvukovými efekty určité momenty, jako jsou například úvodní řeč, přípitky, představení hostů apod. – například tuš, fanfára.

k jídlu beze zpěvu

Zkušenosti ukazují, že nejdůležitějším parametrem, který má vykazovat hudba ke konzumaci, je klid. Konzumující společnost by neměla být rušena v konverzaci. Z toho vyplývá, že hudební skupina nemá hrát příliš hlasitě ani nemá ničím jiným na sebe příliš strhávat pozornost. Melodie by měly být relativně známé, a to často nikoliv jen v našem lokálním měřítku, nýbrž známé v mezinárodním kontextu – vždyť v současné době jde velmi často o slavnosti s mezinárodní účastí. Znějící motivy by rovněž neměly na sebe příliš upoutávat pozornost – hosté nepřišli na koncert, přišli kvůli úplně něčemu jinému … Vzhledem k tomu, že zpěv je jedním z nejsdělnějších hudebních vyjadřovacích prostředků, mohl by právě on působit v této fázi kontraproduktivně. Ke konzumaci proto zásadně pouze instrumentální hudbu!

ideální jsou swingové melodie!!! ale i 60 léta, 80 léta, 90 léta

Výběr žánru pro hudební doprovod konzumace je individuální záležitostí. Jedním z nejvhodnějších žánrů, který by saxofonista s doprovodem měli ke konzumaci hrát, je soft jazz a swing. Zde je možné prezentovat většinu melodií, které zná celý svět. 20. století bylo velice plodné na kvalitní melodie. Jak 30 a 40 léta, tak později například 60 léta, 80 léta, 90 léta. Konzumující společnost bude mít oprávněný dojem, že motivy zná, vždyť jde o evergreeny, mnohdy pocházející z nejznámějších muzikálů minulého století.

nástrojové obsazení

Pod tíhou ekonomických důvodů je prolomena mez dvou hudebníků a je požadován pouze jeden hráč. Saxofonista Viktor Kotrubenko je natolik erudovaným sólistou, že je možné požadovat jeho samostatné vystoupení. Pravé potěšení z hudby však přinese vystoupení saxofonisty alespoň v doprovodu pianisty či kytaristy. Impulsy k případnému tanci v klasických rytmech foxtrotu, slowfoxu, jive, charlestonu, bosa novy, samby, rumby apod. “vnese” přítomnost třetího hráče – hráče na bicí nástroje, Příjemně neobvyklý a moderní souzvuk vzniká souhrou saxofonu s elektrifikovaných houslí.

programové zpestření

Výrazné programové zpestření se dostavuje poslechem duet saxofonu Viktora Kotrubenka s vokalistkou nebo vokalistou. S ohledem na podstatu jazzu, kterou je IMPROVIZACE, je v tomto ohledu možností celá řada – od první dámy našeho jazzu Jany Koubkové až po význačné zahraniční operní pěvce jakým je například světový barytonista Eduard Treskin, jehož vystoupení v Praze je spojováno s četnými turné napříč Evropou.